Asklépius

Od Blázna k Asképiovi. symbol 13. Vždycky budu jen malý kluk Matky Života.

Indiánskou písničku "Mommy's little guy" od Fawn Wood si zpívám sám pro sebe, sám sobě. vyjadřuje můj vztah k vesmíru, spíše vztah vesmíru k nám, který si někdy nechceme přiznat. Před životem se nedá utéct, životu se neschováš. Život, vesmír je naše matka, on žije nás a my jím musíme projít. dokud se s naší Matkou Životem nenaučíme spolupracovat, snažíme se jí uchopovat podle sebe, kontrolovat a říkat jí, co nám má přinést. Ale před životem budu vždycky jen malý kluk. jsem malý kluk Matky Života, jsem malý kluk Matky Vesmíru. Dokud si to nepřiznám, jsem jen malý zlobivý kluk. Když přijmu svou pozici malého kluka vesmíru, když se smíří s tím, že jsem jen malý kluk Matky Života a přijmu to, pak se životu otevřu, dostanu svobodu a odvahu vydat se na svou cestu. Malý kluk, který si přiznal, že je malým klukem a vydal se na svou cestu poznání své matky života, =je to tarotová karta blázen.

Vždycky budeme jen malí kluci života, ale když se s ním naučíme spolupracovat, může nás začít odměňovat. Život je ženského rodu, jak říkají Slované, Bohyně Živa. = Ta, Matka Život. Každý Muž bude vždy jen malý kluk Života.

když mi bylo 4x7 =28, cítil jsem tu svobodu a odvahu, přijal jsem, že jsem na cestě, o níž nic nevím, jen to, že jsem veden, a že tam jít musím, aniž bych věděl kam. Brzy mi bude 5x7 =35, a cítím, že má cesta poznání Matky Života se naplnila. Alespoň na tolik, že poznám hlas své duše, a postavím se za ní. Protože skrze duši k nám promlouvá Bůh. Alespoň na tolik, že vím, že vše , co nás potkává v životě je Boží záměr. Alespoň na tolik, abych to, co mi přináší Matka Život přijal jako malý kluk. Když stojíte za Matkou Života pak Matka Života stojí za vámi.

Podle staré tradice ze Střední Ameriky skončil 13ti letý cyklus, a tento rok (2026) začíná nový 13ti letý cyklus. A na obloze, dráze ekliptiky, máme také 13 znamení. Dráha ekliptiky se pozměnila od dob, kdy jí popsali staří Řekové. 13. znamení je právě Hadonoš, Asklépius (Esculap). Byl to léčitel, s tak mocným světlem, že dokázal křísit mrtvé, podobně jako Kristus,13. Mezi učedníky. (A vyhánět démony). Také Parsifal byl 13. rytíř, který prošel svou cestou, setkal se s temnotou, ale dostal se z ní a "pochopil jí", díky tmu, jí přemohl pro všechny. A tím se sám stal novým světelným začátkem, jako když fénix, očištěný ohněm vstává z popela. Jako Gandalf Šedý, který bojem s Balrogem nezahynul, ale "vstal z mrtvých, vstal z temnoty" a stal se Gandalfem Bílým. To je symbol čísla 13. Nové mocné světlo, které prošlo cyklus dvanácti, přijalo do sebe jeho temnotu, ale překonalo jí. Takto očištěné je začátkem nového cyklu, který je už zbavený té staré temnoty. Protože ten 13.tý získal proti ní "protijed". Zrovna jako Kristus, který vykoupil temnotu člověka a vstal z mrtvých.

Na obloze máme také dva kentaury. Chiróna a Střelce. Kentaur chirón byl velkým učitelem spousty Řeckých hrdinů, právě i Asklépia. Chirón je archetyp "zraněného léčitele", "učitele zraněním". Kentaura Chiróna zasáhlo nevyléčitelné zranění, které mu způsobovalo bolest, pro kterou si vyprosil smrt. Hérakles dopadl podobně, právě prazvláštní kentaurova krev mu spálila krev a kosti, ale nezabila ho. Však s tou bolestí nedokázal žít, tak se nechal upálit. Toto je Chirón – neléčitelná bolest, která vede k totální transformaci osobnosti "smrti", a znovupovstání v jiné, nové osobě (13). Řečtí hrdinové byly vychováváni většinou právě Chirónem. Karel Kryl říkal, aby se muž stal mužem, musí se k tomu protrpět.

Druhý kentaur na obloze je nazýván Střelec. Je v blízkosti Štíra, a dokonce se jejich hvězdy pohybují stejným směrem a stejnou rychlostí – jsou v součinnosti. A souhvězdí Asklépius se nachází přímo nad nimi. Vnímám Asklépia, právě jako syntézu Střelce a Štíra. Jako jejich výsledek, vrchol. Nabízí se mi příběh, kdy kentaur Střelec byl uštknut Štírem, byla do něj vpravena jeho temnota. Avšak snad pro jeho zvláštní krev ho nezabila, ale prošel Chirónem. Střelec temnotou prošel, "poznal jí" a v jeho krvi proti ní vznikl protijed. Tímto právě povstává ze střelce nová bytost – Asklépius, ten, který má schopnost transmutovat temnotu. Asklépius se mi ukazuje jako zlatý štír. Jako štír, protože z jeho působení vznikl, a zlatý, protože díky Kentaurovi neobsahuje jed, ale protijed. Světelný léčitel, který proti temnotě používá její vlastní nástroj. (který získal tím, že jí prošel) Proto už temnotu nepotřebujeme a může "sama odejít". Znovuzrozením kentaura v Asklépia byla už poražena. A to se také ve smyslu tohoto příběhu děje na obloze. Na ekliptice má souhvězdí Hadonoše (Asclepius) větší prostor než kdysi, a naproti tomu, Štír zaujímá prý už jen 6 dní. Proto také, když 13. rytíř Parsifal přišel ke kulatému stolu a zasedl za stolec temnoty, tak stolec praskl. Tím osvobodil celý cyklus.

22.12. 26 jsem vnímal velmi zvláštní den. Nevěděl jsem, co to vlastně cítím, pak mě napadlo se prostě "zeptat do prostoru". A přišla odpověď. Viděl jsem velikého zlatého štíra, jak chodí po Zemi. Kromě výše popsaných vlastností Asklépia – transmutace/rozpuštění temnoty, přerušení starých negativních cyklů, očištění a znovupovstání ve světle, mocné léčení a nový začátek, - u něj vnímám dále tyto hodnoty: Rozpoznal ty svoje iluze, a iluze obecně, kterými do něj temnota vstoupila, přeměňuje iluze a lži v pravdu, a znovu si je do sebe již nepustí. Uroboros, had požírající sám sebe, tozn. sebetransformace, požírá sám sebe = transformuje sám sebe. Proto je to samoléčitel, sebeléčitel, transformuje se do nového člověka. Dále tam vnímám- Sebevyjádření, Naplnění a realizace vlastní tvůrčí síly, schopnost transmutace. Sebedůvěra a pevnost v sobě, v nově povstalé osobě.

(za případné omyly se omlouvám, nejsem ani Řeckolog, ani hvězdolog.)